Město Jindřichův Hradec

Vznik Městské policie Jindřichův Hradec je dán rokem 1992, kdy zastupitelé na 18. zasedání městského zastupitelstva v Jindřichově Hradci usnesením schválili obecně závaznou vyhlášku o městské policii v Jindřichově Hradci, která nabyla účinnosti 10. 11. 1992. V návaznosti na legislativní změny byla tato obecně závazná vyhláška č. 2/1992 nahrazena novou obecně závaznou vyhláškou č. 8/2003.

Oživení / respektive vznik / nejen naší městské policie v období po roce 1989 byl vyvolán zvýšenou potřebou ochrany veřejného pořádku místního významu, v souvislosti se značnou paralyzací tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Již zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích umožnil obcím a městům, v rámci jejich samostatné působnosti, zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Tímto zákonem bylo dáno městskému zastupitelstvu oprávnění ke zřízení městské policie. V návaznosti na zákonnou úpravu přijala 6. prosince 1991 Česká národní rada zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, který nabyl účinnosti 1. 1. 1992.

Města mohla a i nadále mohou po příslušných útvarech Policie České republiky požadovat plnění úkolů při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, ale v mnoha případech se jevilo výhodnější dát pod kontrolu a možnost operativního řízení obcím a městům vlastní sbor, který by jim pomohl naplňovat obecné společenské aktivity v jejich regionu. O tom, jestli v daném územním obvodu obce, města bude či nebude působit obecní či městská policie rozhoduje zastupitelstvo, které obecní, městskou policii zřizuje obecně závaznou vyhláškou (§ 1 odst.1 zákona o obecní policii, § 84 odst. 2 písm. o) zákona o obcích) v rámci samostatné působnosti. Jestliže hovoříme o oprávnění zřídit obecní, městskou policii, nepotřebuje k tomu žádná obec, město další souhlas či vyjádření orgánu státní správy, ale ani orgánu kraje. Musí být však splněna základní podmínka, že tak učiní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Tento právní základ je zcela nezbytný pro zachování právní jistoty občanů a to vzhledem k tomu, že strážníci jsou vybaveni poměrně rozsáhlými oprávněními a prostředky, kterými mohou v rámci zákonné úpravy zasahovat i do osobních práv a svobod občanů. Na druhou stranu jsou však strážníci při výkonu svých oprávnění a plnění povinností podle zákona o obecní policii v postavení veřejného činitele a to se všemi důsledky, přestože zákon o obecní policii přímo strážníka jako veřejného činitele nedeklaruje.

Postavení, řízení městské policie

Jak jsem výše uvedl, městská policie je zřizována obecně závaznou vyhláškou a není součástí státně-bezpečnostního aparátu (není ozbrojenou silou jako Armáda ČR, ani ozbrojeným bezpečnostním sborem jako Policie České republiky) charakterizovanou zvláštním služebním poměrem svých příslušníků. Strážníci jsou v pracovním poměru k obci a na všechny pracovněprávní otázky se proto vztahuje zákoník práce. Na rozdíl od Policie České republiky je organizační struktura naší městské policie jednoduchá. Řízení městské policie přísluší starostovi obce. Rada města pověřila plněním některých úkolů spojených s řízením obecní policie vrchního strážníka.

Prameny:

Zákon č. 553/1991 Sb. o obecní policii
JUDr. Oldřich Skarka, Zákon o obecní policii, PŘIBRAMSKÁ TISKÁRNA
JUDr. Miroslav Němec, Občan a policie, NAŠE VOJSKO / PRAHA
JUDr. Zdeněk Čížek, Komentář k zákonu o obecní policii …, TRIVIS