Navigace  |  Obsah  |  Vyhledávání
Fontána Masarykovo náměstí
Fontána Masarykovo náměstí
Od července roku 2008 zdobí Masarykovo náměstí fontána akademického sochaře Františka Häckela. Jeho dílo je tvořeno dvěma půlkruhovými bloky z hrubozrnné červené žuly. V letních měsících je posezení u fontány příjemným zpestřením pro obyvatele i návštěvníky města.

Město Jindřichův Hradec

oficiální stránky města
Turisté tudy ->

Přeskočit navigaci

Navigace

 

Kontakty

Městský úřad
Jindřichův Hradec

Klášterská 135/II
377 22 Jindřichův Hradec

tel. ústředna: 384 351 111
e-podatelna: podatelna@jh.cz
ID datové schránky: dc7b3kp

Pracovní doba MěÚ:

pondělí* 7:30–17:00 hodin
úterý 7:30–15:30 hodin
středa* 7:30–17:00 hodin
čtvrtek 7:30–15:30 hodin
pátek* 7:30–13:30 hodin

* úřední den

Více informací


Anketa

Kolik altánů je v Mertových sadech?
 
11% (51)
 
8% (36)
 
68% (307)
 
12% (52)
Všechny ankety a kvízy

Záložky

 

Rozsah činnosti

Městská policie je nástrojem města k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, které náleží do její samostatné působnosti, a plní další úkoly podle zákona o obecní policii nebo pokud tak stanoví zvláštní zákon.

Činnost městské policie můžeme charakterizovat jako činnost, jejímž prostřednictvím město zajišťuje klid a pořádek na svém katastrálním území. Městská policie však v žádném případě nenahrazuje a ani nemůže nahradit činnost policejních bezpečnostních sborů, neboť na obce a města nelze přenést některé garance, které svým občanům může poskytnout výhradně jen stát (např. trestněprávní ochrana osob a majetku). I když zákon o obecní policii předpokládá, že úkoly obecní policie budou vymezeny v souvislosti se samostatnou působností obcí při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku, přesto nelze vyloučit, že se strážníci dostanou do situace, kdy bude potřebné, aby plnili i další úkoly. Z tohoto důvodu zákon o obecní policii specifikuje, že obecní policie bude plnit i další úkoly, pokud tak stanoví zákon o obecní policii nebo zvláštní zákon. Přesto prioritní místo bude zaujímat zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Proto pokud jsou nebo budou městské policii ukládány úkoly zasahující do působnosti jiných orgánů nad uvedený rámec, budou se požadavky vznesené na strážníky omezovat většinou jen na provedení bezprostředního zákroku nebo neodkladného úkonu, a to zpravidla ve prospěch jiného orgánu, např. zadržení pachatele trestného činu bezprostředně po jeho spáchání a zajištění místa trestného činu. Dále sem může patřit i povinnost poskytnout zraněné osobě první pomoc či usměrňování provozu na pozemních komunikacích v případě, že řízení takového provozu není zajištěno Policií České republiky. Strážníci jsou rovněž oprávněni řešit některé přestupky, které zjistí, a projednat je přímo na místě v blokovém řízení – tedy o přestupku meritorně rozhodnout ve zkráceném přestupkovém řízení (§ 84 zákona o přestupcích). Půjde zpravidla o taková protiprávní jednání, která mají velmi blízko k zmiňovanému veřejnému pořádku a narušují nebo ohrožují zájem společnosti. Rozsah přestupku, které strážníci mohou v blokovém řízení projednat, již není obsažen v zákoně o obecní policii, ale je vyjmenován v § 86 písm. d) zákona o přestupcích. Oproti právní úpravě platné do 31. 12. 2002, jsou nová oprávnění výrazně širší a lépe pokrývají rozsah působnosti strážníka.

Městská policie dále odhaluje přestupky a jiné správní delikty. V systému správněprávní odpovědnosti je s ohledem na u nás platnou právní úpravu třeba rozlišovat správněprávní odpovědnost za přestupky a správněprávní odpovědnost za tzv. jiné správní delikty. Pojem přestupek je definován v přestupkovém zákoně jako zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně za podmínky, že se nejedná o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Městská policie nepůsobí jako správní orgán, proto ve věcech přestupků správní řízení neprovádí. Ze znění zákona vyplývá, že strážníci mají za povinnost odhalovat přestupky a jiné správní delikty. Některé přestupky mohou projednat v blokovém řízení, ostatní postupují k vyřízení příslušnému správnímu orgánu.

Jiné správní delikty jsou různorodá protiprávní jednání, se kterými je spojována tzv. správněprávní odpovědnost. Právní úprava jednotlivých správních deliktů počítá s odlišnými předpoklady odpovědnosti, s odlišnými správněprávními sankcemi a také odlišným způsobem uplatňování. U správních deliktů proto odpovědnost za jejich spáchání nebude jen u fyzických, nýbrž i u právnických osob.

Strážníci při své činnosti dále:

a) Připívají k ochraně bezpečnosti osob a majetku. Strážníkům zákon výslovně neukládá, aby chránili bezpečnost osob a majetku, ale mají za úkol k ochraně a bezpečnosti osob a majetku přispívat. Samotný výkon služby realizovaný zejména pochůzkovou činností, patřičnou místní znalostí a dobrou spoluprací s občanem, má ve vztahu ke kriminalitě nesporně výrazný preventivní význam. Účinnou represí se také podílejí na poklesu tzv. pouliční kriminality, vandalismu a nejrůznějších forem majetkových přestupků (drobné krádeže, poškozování a zničení věcí, přisvojení si cizích věcí, podvody).

b) Dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití. Občanské soužití můžeme definovat jako souhrn pravidel chování, jejichž zachování je podle obecného názoru a přesvědčení nezbytnou podmínkou klidného a spořádaného soužití občanů v daném místě, čase a situaci. Avšak ne každé vybočení z tohoto rámce však musí být jednáním protiprávním. Účelem je chránit dobré vztahy mezi lidmi. Chráněným vztahem se tak stává čest, lidská důstojnost, dobré mravy, lidské zdraví, … Za neoprávněné zásahy do jinak pokojného života jiného v úmyslu tento stav narušit tak můžeme např. považovat urážky, nadávky, opovržlivá gesta, vyhrožování újmou na zdraví, políček, zesměšňování, drobné ublížení na zdraví, nepravdivé obvinění z přestupku, schválnosti a jiné hrubé jednání. Strážník v těchto případech musí posoudit, zda se výše uvedeným jednáním dotyčná osoba nedopustila trestného činu či přestupku, zda je k odpovědnosti vyžadováno úmyslné zavinění nebo postačí zavinění z nedbalosti, anebo zda se nejedná o návrhový přestupek, který lze projednat pouze na návrh oprávněné osoby.

c) Přispívají v rozsahu stanoveném zákonem o obecní policii nebo jiným zákonem k bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích. Zákon o provozu na pozemních komunikacích opravňuje strážníka, aby svými pokyny usměrňoval provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Dále je strážník např. oprávněn zastavovat vozidla před přechodem pro chodce k zajištění bezpečného přechodu osob, jestliže to stav přecházejících osob vyžaduje. Pokud dojde k porušení pravidel silničního provozu, je strážník oprávněn podle § 86 písm. d) přestupkového zákona přímo na místě projednat přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu v blokovém řízení. V celém rozsahu tak mohou v blokovém řízení projednat přestupky nedovoleného stání a zastavení vozidla na pozemní komunikaci, vjezdy do míst, kam je to přechodnou nebo místní úpravou zakázáno, vedení a hnaní zvířat, pohyb chodců, nedovolené použití kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku, přestupky cyklistů, a to i v případech, kdy k jízdě použijí jízdní kolo, které není způsobilé k jízdě na pozemních komunikacích. Poslední novela zákona o obecní policii výrazným způsobem rozšířila pravomoci strážníků směrem k dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu. Můžeme jen zpětně posuzovat, že při schvalování zákona o obecní policii v roce 1991 nikdo ze zákonodárců nepředpokládal, že pro činnost městské policie bude takovou prioritou řešení dopravní situace. Ve výčtu úkolů byl dohled nad bezpečností a plynulostí silničního provozu zařazen až v posledním odstavci a tomu také tehdy odpovídaly i zákonem schválené pravomoci. Útlum veřejné hromadné přepravy osob, několikanásobný nárůst počtu osobních motorových vozidel jak absolutní, tak i na obyvatele, rozvoj drobného a středního podnikání, nedostatek parkovacích ploch a neustále narůstající nerespektování dopravních předpisů přinutilo nejen naše město, ale i většinu ostatních obcí a měst značnou měrou směřovat činnost obecních policií k intenzivnímu dohledu nad dopravní situací.

d) Dohlížejí, zda nedochází k narušování veřejného pořádku, a to zejména rušením nočního klidu, vzbuzením veřejného pohoršení, znečištěním veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu, poškozením nebo záborem veřejného prostranství, zakládáním tzv. černých skládek, …

e) Kontrolují, zda nedochází k podávání alkoholických nápojů nezletilým a porušování dalších ustanovení zákona na ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Pravidelně provádí kontroly restaurací, barů a dalších provozoven, zda mladiství neprovozují hry na výherních automatech.

f) Zjišťují majitele vraků motorových vozidel a činí opatření k jejich odstranění. Nejen vzhled a čistotu města, zdraví dětí, ale i životní prostředí do roku 1997 narušovalo značné množství odstavených vraků motorových vozidel. Ke zlepšení situace přispěl až zákon o pozemních komunikacích, který umožnil z místních komunikací po marném uplynutí dvouměsíční lhůty odstranit vrak motorového vozidla. Na základě podnětu strážníků nebo uložených výzev vlastníkům nepojízdných vozidel bylo od roku 1998 do roku 2003 z popudu strážníků odstraněno 368 vraků motorových vozidel.

g) Dohlížejí na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení. V praxi tak kontrolují:
- zda nedochází ke konzumaci alkoholu na veřejném prostranství v místech, kde je to zakázáno,
- zda nedochází k porušování Tržního řádu,
- zda nedochází k volnému pobíhání psů, k neoprávněným výlepům plakátů,
- zda je dodržována vyhláška o nakládání s komunálním a stavebním odpadem,
- zda nedochází k „obcházení“ poplatkové povinnosti (např. ze psů, vstupného, z poplatku za užívání veřejného prostranství),
- zda nejsou provozovány některé sázkové hry v rozporu s vyhláškou města.

h) Provádí kontroly dodržování vyhlášky ministerstva vnitra o pyrotechnických výrobcích se zaměřením na prodej zábavné pyrotechniky nezletilým a mladistvým osobám.

i) Pravidelně kontrolují veřejná prostranství se zaměřením na zvýšení pocitu bezpečí, omezení projevů vandalismu, na alkoholovou a nealkoholovou toxikomanii mladistvých a záškoláctví.


Pojem veřejný pořádek, jak již bylo uvedeno, není sice v právní normě výslovně formulován, přesto se řada naučných publikací pokusila alespoň o teoretické vymezení jeho obsahu. Například Všeobecný slovník právní z roku 1898 tento pojem objasňuje pod heslem Veřejný pořádek (zločin rušení veřejného pořádku): „Tohoto zločinu se dopouští ten, kdo ruší pořádek – veřejně, tj. tím způsobem, že by čin mohl být zpozorován od úplně neurčitých osob nebo před více lidmi, kteří však nemusí být současně přítomnými, nebo v tiskopisech, rozšířených spisech nebo vyobrazeních, snaží se ponuknouti k opovržení nebo nenávisti k osobě císařově, proti jednotnému svazku státního císařství, proti formě vládní, správě státu nebo ústavě říšské nebo vyzývá, podněcuje nebo svésti hledí k neposlušnosti, vzezření nebo odporu proti zákonům, nařízením, nálezům nebo opatřením soudů nebo jiných veřejných úřadů nebo k odepření daní nebo dávek uložených k účelům veřejným.“

Přestože je definovaný význam pojmu veřejný pořádek pro dnešní aplikaci v mnohém překonaný, podstatnou částí se neliší od definic používaných stávající právní teorií. Veřejný pořádek je neurčitým pojmem, který není v právních normách přímo definován. V obecném smyslu jej právní teorie definuje takto: Veřejný pořádek v užším slova smyslu jako ochrana pravidel chování lidí na veřejnosti, jež nejsou sice výslovně formulována v právních normách, ale jejich zachování je podle panujících obecných názorů v určitém místě a čase nutnou podmínkou spořádaného společenského soužití. Tato neformalizovaná pravidla chování jsou právně závazná pouze v mezích právní normy, která obsahuje výslovně termín „veřejný pořádek“. Veřejný pořádek v širším slova smyslu jako ochrana pravidel chování jak obsažených výslovně v právních normách, tak i pravidel chování, jež nejsou výslovně formulována v právních normách. Není sem zahrnuta ochrana zachování pravidel chování obsažených ve všech normách právního řádu, ale jen pravidel souvisejících se zachováním spořádaného společenského soužití.

Obsah veřejného pořádku je naplňován praxí příslušných orgánů. Například ústavní soudce Vlastimil Ševčík definuje veřejný pořádek jako vyvážený stav společenských vztahů respektující vžitá či v místě uznávaná pravidla způsobu života a společenského chování (slušnosti) vycházející z poměrů daného místa a z tam obecně přijímaných zásad a pravidel morálky. Z definice tak, jak ji interpretuje Ševčík je zřejmé, že je výslovně uznávaná místní autonomie obsahu tohoto pojmu, tedy i příslušnost obce jej autonomně definovat v rámci své zákonné působnosti při respektování ústavních a zákonných mantinelů. Ševčík tak výslovně operuje s tím, že obec má možnost chránit svými obecně závaznými vyhláškami o veřejném pořádku i určitou míru slušnosti, místní tradice a zvyklosti. Narušení těchto hodnot může být v místní komunitě považováno za nežádoucí a veřejnost má právo se proti takovémuto nechtěnému jednání skrze svou místní samosprávu chránit. Československý nejvyšší správní soud rozuměl veřejným pořádkem (veřejným pokojem a řádem) souhrn právních, etických a společenských norem, jejichž zachování podle panujících obecných názorů je podmínkou klidného a spořádaného soužití. Veřejný pořádek není kategorií absolutní, ale veličinou proměnlivou, jehož obsah se řídí sociálními, etickými, politickými a hospodářskými poměry a názory. Posoudit, zda určitý stav se příčí či nikoliv veřejnému pořádku, je ve vlastním skutkovém uvážení příslušného subjektu veřejné správy.

Prameny:
Čížek, Z.: Komentář k zákonu o obecní policii… Trivis.
Koudelka, Z., Ondruš R., Průcha P.: Zákon o obcích s komentářem, Praha: Linde, 2002.
Němec, M.: Občan a policie. Praha: Naše vojsko.
Skarka, O.: Zákon o obecní policii, Příbramská tiskárna
Skulová, S.: Správa policie v současné právní úpravě, Brno: Masarykova univerzita, 1993.
Veselý, F. X.: Všeobecný slovník právní, díl III. Praha, 1898.

4.4.2011 14:46:14 - aktualizováno 6.9.2016 12:20:02 | přečteno 9399x | Vladislav Sochna

Vyhledávání



 
Městský úřad Jindřichův Hradec © 2011  |  Klášterská 135/II, 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika
telefon: +420 384 351 111  |  fax: +420 384 361 503  |  Podatelna
Mobilní verze stránek
Registr oznámení  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Webmaster  | 
load