Jindřichův Hradec

Na programu je vernisáž výstavy Dětský svět na Červené Lhotě – Fotografie ze šlechtických alb/1882-1945, která začne v 18:00 hodin a vernisáž výstavy Člověk u Vajgaru, jejíž začátek jeve 20:00 hodin. Součástí programu Muzejní noci bude např. přednáška na téma Evropská šlechta s fotoaparátem, kde budeme promítat fotografie Pavla Scheuflera, a dále beseda a promítání fotografií o Miroslavu Horníčkovi. 

Starobylá knížecí rodina Schönburg-Hartenstein, která má své hlavní kořeny v Sasku, není v českém prostředí příliš známá, proto možná překvapí, že její příslušníci tu pobývali více než 130 let. Z českých zpřístupněných hradů a zámků je, co by majitele, však připomínáme pouze na jediném, na Červené Lhotě, kterou ke svým dřívějším českým a moravským majetkům přikoupil kníže Heinrich Eduard roku 1835. V jihočeském prostředí se rodina etablovala i svou sňatkovou politikou, díky níž došlo ke spříznění se Schwarzenbergy a Černíny, potažmo i s Buquoyi.   Shodou okolností byla právě Červená Lhota sídlem, které zůstalo v majetku rodiny až do jejího násilného odchodu v roce 1945. Poslední majitel, princ Karel, který měl před válkou rakouské státní občanství, byl po válce vnímán jako říšský Němec a veškerý majetek mu byl na základě dekretů prezidenta republiky konfiskován. V noci 10. května byl odvezen do Nové Bystřice, kudy odešel do Rakouska. Tak opustila rodina Schönburg- Hartenstein naši republiku, a tím i aristokracie Červenou Lhotu. Červená Lhota zůstává však nadále s rodinou Schönburg- Hartenstein neodmyslitelně spojena. V jejich době dostala svou současnou podobu. Z jejich rodového majetku pochází valná většina mobiliárního fondu, mimo jiné i fotografické soubory, které jsme měli příležitost digitalizovat a touto výstavou poprvé prezentujeme jednu jejich část veřejnosti.

Výstava je pořádána při příležitosti 80. výročí úmrtí prince Johanna Schönburg- Hartensteina, jehož nejbližší rodinu fotografie zachycují. Princ Johann byl až do posledních dní monarchie činným Rakousko- Uherským diplomatem. Zastával post velvyslance v Bukurešti a posléze velvyslance u Svatého stolce ve Vatikánu. Po rozpadu monarchie se uchýlil do ústraní Červené Lhoty, kterou převzal po vyrovnání dědického řízení se staršími bratry roku již 1901, a tím ji vlastně povýšil na svou aristokratickou rezidenci. Johanovou manželkou byla princezna Sophie, rozená Oettingen- Wallerstein, rakouská šlechtična narozená a žijící v Čechách. Snad i proto si rodina prince Johanna za domov zvolila právě jihočeskou Červenou Lhotu. Manželství prince Johanna a princezny Sophie bylo požehnáno devíti dětmi, z nichž osm se dožilo dospělosti. Nejmladší z nich princezna Sophie (ml.) zemřela letos ve věku nedožitých sta let.

Tato výstava přibližuje dobu, kdy Johanovy děti vyrůstaly na Červené Lhotě. Poznáváme tu jejich prostý radostný dětský svět, který se světu jejich venkovských vrstevníků v mnohém podobal, zároveň se však v mnohém výrazně lišil. Vedle náročných studijních povinností a přísné výchovy akcentující vlastní skromnost a velkou zodpovědnost, musely děti zvládat řadu dalších aktivit, jako byl lov, sporty, divadlo, četba, pravidelná korespondence v několika jazycích atd. Příliš záhy také musely opustit rodinný kruh, aby se jim dostalo vzdělání v internátních školách. I tyto aktivity jsou hojně fotograficky dokumentovány. Snad výstava splní úlohu prvního poodhrnutí roušky halící obrázek všednodennosti významných aristokratů v jihočeském ústraní. Alespoň částečně tak snad začneme splácet dluh úcty, možná obdivu, ale především snad jen prosté lidské slušnosti, někdejším příslušníkům aristokratické rodiny, které za mnohé v našem jihočeském regionu vděčíme, a jíž jsme museli povinně v době totality opovrhovat jako deklasovanou třídou tzv. „bývalých lidí.“ Poznání všednodennosti v posledku poukazuje k názorům postojům a hodnotám této rodiny, které mohou být pro nás inspirativní i dnes.

www.mfmom.cz