Krizový management
Krizový management je pro každého z nás životně důležitým oborem lidské činnosti i přesto, že si to vůbec neuvědomujeme. Důvod je ten, že následky nejen mimořádných událostí a krizových situací, ale i všech jakýchkoli jiných negativních jevů, událostí, procesů a činností mohou kdykoli zničit náš majetek či poškodit životní prostředí. Ale hlavně mohou nejen poškodit naše zdraví, ale dokonce i předčasně ukončit to nejcenější co máme – náš život. A stačí tak málo – udělat chybu, špatné rozhodnutí, něco opomenout, něco podcenit nebo naopak neudělat nic v okamžiku našeho ohrožení.
Krizový management zdaleka neřeší jen zemětřesení, výbuchy sopek, povodně, epidemie, sněhové kalamity, vichřice či krupobití. Také se nezabývá pouze insolvencí, zadlužováním a předlužením, deformacemi trhu, vlivy konkurence, problémovými úvěry, půjčkami, dotacemi nebo zánikem firmy, společnosti či banky. Do oblasti zájmu krizového managementu patří také úrazy, pády, sebevraždy, dopravní nehody, utonutí, otravy, zadušení, diabetes, nemoci nervové soustavy, selhání srdce, poranění, akutní infarkt myokardu, chronická ischemická choroba srdeční, zhoubné novotvary či nemoci oběhové soustavy, nebo psychické strádání.
Velmi zjednodušeně řečeno krizový management je všechno co může nebo ochrání náš život, naše zdraví, majetek, živorní prostředí, náš stát, společnost, naši komunitu.
Krizový management se tak bohužel týká každého z nás. A každodenně.
Pro objasnění problematiky krizového managementu je důležité si uvědomit řadu skutečností. Například zamyslet se nad axiomy krizového managementu:
- Všechny existující jevy, události, procesy a činnosti jsou vždy závislé na objektu nebo objektech, na subjektu nebo subjektech a zároveň na místě nebo prostoru a na konkrétním čase.
- Negativní jevy, události, procesy a činnosti vznikají, existují a zanikají mimo naši vůli, přesto jejich vznik, existenci a zánik nebo alespoň následky můžeme ovlivnit (eliminovat, zmenšit, redukovat).
- Všechny jevy, události, procesy a činnosti jsou netrvalé.
- Vývoj (POHYB) je příčinou všech změn.
- Jevy, události, procesy a činnosti vznikají v důsledku akumulace nebo úbytku hmot, sil a energií, či přeměnou hmoty, energií.
- Všechny jevy, události, procesy a činnosti se vyvíjí kontinuálně.
- Každý jev, událost, proces a činnost má svou příčinu.
- Všechny existující jevy, události, procesy a činnosti jsou jedinečné.
- Negativní jevy mají potenciální schopnost způsobit škody, ztráty, újmy (ohrozit, poškodit zdraví, zničit, majetek, kritickou infrastrukturu a životní prostředí a dokonce i ohrozit a zničit život)
- Na všechny jevy, události, procesy a činnosti působí vazby mezi entitami (prvky, množinami) a vnější podmínky (SYNERGIE).
- V rámci synergií působení a následky jevů, událostí, procesů a činností mohou být pozitivní, neutrální a negativní.
- Každý jev, událost, proces a činnost může vyvolat jiný jev, událost, proces a činnost (řetězení jevů, událostí, procesů a činností – DOMINOVÝ EFEKT).
- I neexitující jevy, události, procesy a činnosti můžeme analyzovat, modelovat, hodnotit (riskmanagement, řízení rizik, management rizik).
Axiomy krizového managementu jednoznačně potvrzují, že nikdo a nic nežije na bezpečném místě. Existují pouze místa, kde je bezpečněji.
Pochopení pojmů nebezpečí, ohrožení, riziko a hrozba je v krizovém managementu také velmi důležité, protože jejich systémová analýza je základem pro naplňování manažerských funkcí, zejména pro havarijní, krizové a obranné plánování.
Krizový management je multidisciplinární. Využívá znalostí desítek věd a stovek vědních oborů. Jen velmi těžce bychom hledali oblast lidské činnosti, jejíchž poznatků krizový management nevyužívá.
Složitost a rozsáhlost krizového managementu je dána jeho podstatou a rozsahem. Mimořádné události, krizové situace, nebo jiné negativní jevy, události, procesy a činnosti mohou zasáhnout každého člověka a jeho rodinu, jakoukoli právnickou osobu a podnikající fyzickou osobu, všechny prvky bezpečnostního systému státu a také kritickou infrastrukturu. Mohou nastat kdekoli a kdykoli. Nikdo a nic není před negativními jevy, událostmi, procesy a činnostmi chráněn, tedy i mimořádnými událostmi a krizovými situacemi a je jen otázkou času, kdy nastanou a budou poškozovat zdraví a ničit životy lidí, způsobovat velké majetkové škody, ničit kritickou infrastrukturu, narušovat a devastovat životní prostředí.
Je důležité si uvědomit, že krizový management má čtyři části:
- OSOBNÍ ČÁST - občan a jeho rodina
- SOUKROMÁ ČÁST - právnické a podnikající fyzické osoby
- VEŘEJNÁ ČÁST- orgány státní správy, samosprávy, prvky bezpečnostního systému státu
- GLOBÁLNÍ ČÁST- kontinenty, Země, vesmír
Krizový management působí současně ve všech jeho čtyřech částech, neustále se vzájemně ovlivňujících. Synergie tak určují, zda budeme v životě úspěšní, či nikoli. Pro každého jednotlivce tak platí, že nestačí budovat jen osobní část krizového managementu, ale je nutné aktivně působit v rámci soukromé části, snažit se ovlivnit veřejnou část a spolupodílet se a nést tak i odpovědnost za globální část krizového managementu. Proto problémy firem a podniků jsou zprostředkovaně i naším problémem, problémy státu, bezpečnostní hrozby jsou také naším problémem a neseme svůj díl odpovědnosti i v rámci globální části krizového managementu, protože například znečištění ovzduší, vod, oceánů, drancování neobnovitelných zdrojů, kácení lesů je bohužel i naším problémem, protože to může ohrozit dokonce i existenci života na Zemi.
Z uvedených důvodů nabízíme možnost seznámit se s některými dosud nepublikovanými poznatky krizového managementu.
- obecný
úvod
management
krizový management
definice krizového managementu
- základní
schéma obsahu krizového managementu
schéma obsahu krizového managementu
- základní rozdělení krizového managementu (
části)
schéma rozdělení krizového managementu
- vybrané
pojmy (
slovník MV ČR)
obrana státu
- civilní
obrana
- ochrana obyvatel, civilní
ochrana
priority a cíle krizového managementu
zájmy České republiky
matice rozdělení krizového managementu
příčina a proces vzniku negativních jevů, událostí, procesů a činností
fáze, úseky, stádia, substádia, body a činnosti krizového managementu
schéma oblastí krizového managementu s možnými vývojovými cykly
- základní
matice řešení krizového managementu
systém pomoci ohroženým a postiženým občanům
příprava a řešení rozsáhlých mimořádných událostí a krizových situací
prvky bezpečnostního systému státu
orgány krizového řízení
- integrovaný záchranný
systém
základní funkce státu
základní funkce státu za krizových situací
- kritická
infrastruktura
Krizový management je jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů lidské činnosti.
Důvodem je potřeba nalézat řešení a realizovat zajištění každodenní ochrany našich životů, zdraví, ochranu kritické infrastruktury a majetku, životního prostředí a také realizace úkolů a opatření v oblasti obrany a bezpečnosti státu. Nelze opomenout ani ochranu investic právnických a podnikajících fyzických osob. Když například nepoteče voda, budou dlouhodobě přerušeny dodávky elektrické energie, tak teprve potom si uvědomíme, jak důležitý krizový management je. A to nezdůrazňujeme osobní problémy občanů se zdravím (kouření, špatné stravování, …), nerozumné chování na komunikacích, nekritické zadlužování apod.