Jindřichův Hradec

Husovy sady jsou typickým příkladem „promenádního parku“ založeného v druhé polovině 19. století. Tento městský park je tvořen převážně vzrostlými listnatými stromy – jírovcem maďalem – kaštan (stáří cca 90 let), lípou srdčitou (stáří cca 40–60 let), lípou velkolistou, javorem mléčem a dalšími. Fyziologické stáří většiny stromů je ve stádiu 4, kdy se jedná o dospělé stromy s projevy stagnace růstu. Nachází se zde i několik zástupců jehličnatých dřevin.

V posledních letech se park potýká s problémy týkajícími se špatného stavu dřevin, které představují pro návštěvníky parku provozně bezpečnostní riziko. Důvodem je špatný zdravotní stav dřevin, které i přes zdravotní zásahy (prořezy, apod.), nejsou v dobré kondici. Stromy jsou staré, málo vitální, s prosychajícími asymetrickými korunami, infikovanými kmeny, růstovými deformacemi a se sníženou stabilitou či sadovnickou hodnotou. Z tohoto důvodu si nechalo město zpracovat kompletní dendrologický průzkum (2/2011). Veškeré dřeviny byly inventarizovány a byly vyhodnoceny z hlediska vitality, stability a sadovnické hodnoty. Z dendrologického posudku následně vychází zpracovaná projektová dokumentace projekční kanceláře AND, spol. s r. o., která řeší komplexní revitalizaci Husových sadů, a to jak sadové úpravy, tak i cestní síť, mobiliář a nový vodní prvek. Zastupitelstvo města svým usnesením ze dne 24. 8. 2011 následně schválilo provedení revitalizace Husových sadů celkovou obnovou alejí ve 3 etapách dle zpracované projektové dokumentace.

Posouzení jednotlivých dřevin parku a následná navrhovaná řešení vycházejí zejména ze skutečnosti, že park je komunikační spojnicí s okolní zástavbou, kde se převážně nacházejí úřady (MěÚ, Úřad práce, ÚZSVM a další) a školy (2. ZŠ Janderova Jindřichův Hradec, ZUŠ). Jedná se o prostor s vysokou intenzitou chodců (zejména dětí), a tudíž i s vyšší mírou rizika možného zranění pádem větví či částí poškozených stromů. Například v roce 2009 došlo v centrální části parku ke zřícení jírovce, jehož příčinou byla rozsáhlá hniloba stromu. Hlavním důvodem revitalizace je tak především řešení provozní bezpečnosti parku a je povinností vlastníka, města Jindřichův Hradec, aby tuto bezpečnost zajistilo.

Dle schválené projektové dokumentace je navrhnuto 24 ks vzrostlých stromů k odstranění z provozně-bezpečnostních a zdravotních důvodů (jedná se o silně poškozené a staticky narušené stromy) a 42 ks je navrženo k odstranění z koncepčních důvodů. Realizace bude rozdělena do celkem 3 etap. Podrobné zhodnocení zdravotního stavu všech stromů v Husových sadech bylo provedeno i v rámci realizace akce „Inventarizace sídelní zeleně v Jindřichově Hradci“.

Příčinou problému špatného stavu dřevin v Husových sadech je především jejich stáří. Převážná část parku je tvořena jírovcem maďalem, jehož stáří je více než 90 let. Jírovce patří mezi středněvěké dřeviny, které se mohou dožít v průměru 100 let. Většina zde vysázených kaštanů se tak nachází v této věkové hranici a je zřejmé, že bude nutné celý park revitalizovat, neboť park postupně odumírá. Prořezávání větví a provádění tzv. dosadby nového stromu na místo původního není řešením. Do vzrostlých alejí není vhodné dosazovat jednotlivé stromy, ale je vhodnější provádět obnovu zeleně v kompletních celcích a skupinách. Pod již vzrostlými stromy nové sazenice trpí, rostou pomalu a je tu mnohem vyšší riziko úhynu.

S potřebou revitalizace městského parku, který je na hranici své životnosti a vzrostlé stromy představují zvýšenou míru rizika pro jeho obyvatele a návštěvníky, se v současné době potýkají i další města. Příkladem může být město Znojmo, které již má za sebou zdařilou druhou etapu revitalizace městského parku, který byl stejně jako zdejší park tvořen kaštany (jírovec maďal). Naopak postupná dosadba stromů se prováděla v Olomouci při obnově Rudolfovy aleje, kde se tento model neosvědčil a nakonec zde museli vykácet staré i nové stromy.