Landfrasova tiskárna

Krásná budova Landfrasovy tiskárny na Balbínově náměstí doplňuje trojici významných budov společně s Muzeem Jindřichohradecka a jezuitskou kolejí. Při naší další procházce městem nabízíme náhled do historie a architektury právě této budovy.

Landfrasova tiskárna čp. 15/I

Architektura

Jednopatrový nárožní dům s valbovou střechou. Sedmiosé průčelí do náměstí má představený portikus na kamenných dorských sloupech. Přízemí je členěno pasováním v omítce s naznačenou rovnou klenbou s výraznými klenáky. Kolem oken v patře jsou edikuly s římsovými supraportami na konzolách. Hlavní římsa je konzolová. Boční tříosé průčelí má obdobné členění, na střeše je velký tříosý vikýř s trojúhelníkovým štítem.

Vnitřní prostory jsou v přízemí většinou klenuté, v patře většinou plochostropé. Klenby jsou převážně valené s pětibokými výsečemi, místy křížové, na chodby jsou většinou klenuty plackami. Schodišťová síň je za hlavním průčelím, za portikem.

Objekt byl snad původně renesanční, z té doby se zachoval jen sklep při nároží a části obvodového zdiva. Nejradikálněji byl přestavěn po požáru roku 1801 podle projektu Josefa Schaffera a od té doby je významnou empírovou památkou městského i celostátního významu. Dům je po slohové stránce protiváhou hmot jezuitské koleje a muzea, s nimiž vytváří pěkné trojúhelníkové náměstíčko, ozdobené ještě drobnou kapličkou sv. Aloise, přistavěnou k tiskárně.

Historie

Empírová budova byla proslulou tiskárnou rodiny Landfrasů. Josef Landfras koupil budovu v roce 1797. Jeho syn, Alois Landfras (1797-1875), z počátku suplent zdejšího gymnázia, později „školdozorce“, tiskař a podnikatel, přebírá podnik od svého otce v roce 1826 a postupně zřizuje pobočky např. v Táboře a Českých Budějovicích. V roce 1850 se stává starostou města.

Tiskárna tiskla nejrůznější kalendáře, jarmareční písně, modlitební knížky, české učebnice a knihy, zajišťovala i předplatné pražských deníků, jež „v 17.45 z Veselí dovezeny a téhož dne dodávány budou“. Po vybudování „transversálky“ - železnice z Veselí do Jihlavy v roce 1887 - byly zde tištěny i jízdní řady. A nejen to - součástí podniku byla i kancelář pro prodej lodních lístků do zámoří.

Mimořádný význam mělo vydáváni týdeníku Ohlas od Nežárky, který od roku 1871 plných 70 let informoval hradecké občany o dění ve městě a okolí. V roce 1942 - po atentátu na Heydricha – nacisté jeho vydávání zakázali.