1234

Langrův dům

Langrův dům

Jistě s námi budete souhlasit, že jedním z nejkrásnějších domů Jindřichova Hradce je sgrafity ozdobený Langrův dům, jeden z nejúžasnějších dokladů měšťanské architektury v Čechách. Pojďme se o něm společně dozvědět něco více.

Langrův dům čp. 138-139/I

Architektura

Na první pohled je patrné, že jde o dva spojené domy, které si zachovaly v mnohém samostatnou dispozici i fasádu. Oba ale spojuje v přízemí loubí o šesti obloucích na osmibokých sloupech s jednoduchými čtvercovými hlavicemi. Levý dům má loubí klenuté hřebínkovými, pravý sklípkovými klenbami. Pravý dům, dříve čp. 139, o šířku loubí předstupuje před souseda a na nároží tohoto výstupku je válcový arkýř zakončený vížkou s báni.

Celkem šestiosé průčelí je členěno jen stuhovými šambránami a průběžnými nadokenními římsami. Tyto jsou na pravém domě kamenné a celé průčelí je pokryto sgrafity se starozákonními výjevy. Tato sgrafita vyžadují v současné době trvalou restaurátorskou péči, při niž se jim vrací původní vzhled. Podle dnešních názorů nebyl v době vzniku sgrafit dosažitelný takový kontrast a tak zářivě bílý odstín, jaký sgrafita měla ještě nedávno. Levý dům má fasádu hladkou, pouze v omítce imituje římsy pravého domu ve stejných výškách až po atikové třetí patro.

Dispozice domů je stejně pozoruhodná jako fasáda. Klenuté sklepy jsou gotické. V přízemí levého domu je síň z druhé poloviny 16. století, sklenuta renesančními kříži na toskánský sloup. Většina prostorů je zaklenuta a není vyloučeno, že zde bývala i kaple, která sahala až do patra. Klenuté místnosti jsou i v obou patrech.

Pravý dům má zhruba obdobnou dispozici. Vlevo je síň klenutá výsečovou klenbou, místnost vpravo je křížově klenuta. Průjezd do dvora má valenou klenbu a komora (výstavní síň) klenbu výsečovou. I v obou patrech je velká část místnosti zaklenuta.

Ve dvoře domu je nejpozoruhodnější dvoupatrové křídlo napravo, s místnostmi většinou valeně klenutými. Nad přízemím je přistavěna zděná pavlač na kamenných konzolách, v patře má arkády s kamennými sloupy a akantovými hlavicemi a v druhém patře má pavlač pouze parapetní zeď. Dvůr je obestavěn i v zadní části a celek tvoří velmi příjemný prostor.

Historie stavebních úprav domu je složitá. Z renesančních etap je nejvýznamnější opatření domů sgrafity. Sgrafita pravého domu jsou z roku 1579 a v roce 1580, kdy oba domy dostaly společného majitele, byla sgrafita i na levém domě, dochovala se však jen ve stopách. Loubí bylo v 17. století zrušeno a ve dvacátém opět obnoveno. V domě je řada cenných gotických a renesančních portálů a dalších kamenných prvků. Ve své dnešní podobě je Langrův dům jedním z nejcennějších objektů měšťanské architektury nejen v našem městě, ale v celých Čechách.

Historie

Při vstupu do tohoto nádhernými sgrafity z roku 1579 zdobeného domu má člověk pocit, že se ocitl v renesanční Itálii; ostatně italští kameníci se v 16. století na přestavbě tohoto jednoho z nejstarších měšťanských domů - původně dvou těsně sousedících - podíleli.

Dům se stal vdovským sídlem Anny z Rožmberka, manželky Jáchyma z Hradce (1526-1565), která zde měla i domácí kapli. Slavatovská vrchnost v první polovině 17. století vyhovuje žádosti nového pobělohorského majitele, kupce Jiřího Wolfa z roku 1628, a proti vůli města mu dovoluje zastavět loubí a proměnit je v obchod. Obavy, že je to počátek další zástavby, se vyplnily. Uplynou více než tři století, než se na této straně náměstí v roce 1962 po několika letech stavebních prací opět ukáže jeho dávná renesanční podoba.

S jedním z nejstarších obchodů na českém jihu je po pět generací spjat rod Langerů. Někteří z nich měli ještě možnost vidět ze svých oken jednu z hradeckých kašen, stojící mezi jejich domem a dnešním hotelem Vajgar a odstraněnou v roce 1826 - propouštěla totiž vodu.

Významným představitelem tohoto rodu byl pan Antonín Langer, zesnulý v roce 1955 - maturant zdejšího gymnázia a obchodní školy ve Vídni, ovládal několik jazyků a cestoval po Evropě. Z jeho „Vzpomínek“, které jsou pestrým kaleidoskopem události, se mj. dozvídáme o jeho návštěvě u Emy Destinnové v roce 1929, ale stejně tak i o tom, že se u Langrů prodávalo a do dalekého okolí rozváželo téměř vše - sůl, kořeni, káva, rum, ale i hřebíky a železo, ba i střelný prach...A „drobnost“ na závěr: U Langrů se poprvé v Hradci začala v 19. století prodávat převratná novinka – kostkový cukr.

Langrův dům

Langrův dům - kašna

Langrův dům - kašna

 
Langrův dům

Langrův dům

 
Langrův dům

Langrův dům

 
Langrův dům

Langrův dům

 
 
Vytvořeno 23.4.2021 14:17:24 | přečteno 902x | eliska.cermakova
load